| Mna K / EUR | Kok 0

Historie-Ludwig drums

Letm historie - Ludwig drums

V roce 1964 na pehldce Eda Sullivana, kde hrla i kapela The Beatles, se rozhodl Ringo Starr pout pedn blnu svho basovho bubnu s logem vrobce. Prost npis "LUDWIG" zmnil ivot chicagskho vrobce bubn navdy. Jene dvno ped tmto datem u byla znaka Ludwig v irokm povdom nejenom v USA, ale na celm svt, protoe vyrbli kvalitn a spolehliv bubny.


Skromn zatky.

V roce 1909 se William F. a Theobald Ludwig, dva synov nmeckch pisthovalc, rozhodli zaloit bic spolenost, kterou by pojmenovali Ludwig & Ludwig. William byl profesionln bubenk, kter obvykle hrval v cirkuse a v estrdnch poadech, jene prce nebylo nadbytek a zaal tedy pomhat svmu bratrovi tm, e oteveli bubenickou dlnu a obchod v Chicagu.

Zaali navrhovat a vyrbt bic produkty, ponaje pedlem pro basov buben. Protoe obchod konstantn rostl, v roce 1916 pidali do svho katalogu bubny a tympny. Stejn jako mnoho jinch vrobnch firem byli na potku 20-tho stolet vyzvni k vrob zbo pro vlen sil. V roce 1917 tak Ludwig & Ludwig s armdou podepsali smlouvu na vrobu bubn, kterm se anglicky k "rope drums" (jde o tympny/pochodov bubny, kter se lad za pomoci provaz, viz. obrzek).

Tragdie, rst a akvizice

Theobald Ludwig zemel bhem epidemie panlsk chipky v roce 1918 a William tak pevzal plnou kontrolu nad vrobou i obchodem. Do roku 1923 zamstnvala tovrna 240 lid a byla nejvtm vrobcem bubn na svt. Pokraujc spch spolenosti Ludwig & Ludwig se zalbil velk strojask spolenosti CG Conn, kter William svou firmu prodal s podmnkou, e bude nadle dit vrobu a obchod nyn u bubenick divize velk firmy. Nsledujc obdob bylo pro bic spolenosti Ludwig & Ludwig neuviteln inovativn, a to jak pro bic soupravy, tak pro koncertn perkuse. Na trh byl uveden pedevm legendrn snare buben Black Beauty. Tento mosazn buben byl a dosud je nejoblbenjm produktem spolenosti Ludwig. Ml run rytou vzdobu s vbrem smaltovanch barviv. K dispozici byla dokonce i pozlacen varianta znm jako Triumphal Model, ale ern byla zdaleka nejoblbenj.

 

I kdy byla vroba snare bubnu Black Beauty zastavena nkdy ve 30-tch letech, vrtila se do katalogu znovu v 70-tch letech minulho stolet a nov modely Black Beauty se vyrbj dodnes a nadle jsou jednmi z nejvyhledvanjch snare bubn.

WFL,Leedy & Ludwig a povlen inovace

Spoluprce mezi Williamem Ludwigem a firmou CG Conn netrvala dlouho, protoe William Ludwig odeel a zaloil vlastn spolenost. V roce 1937 se rozhodl koupit tovrn budovu a zaloit spolenost WFL Drum Company (CG Conn stle vlastnil nzev Ludwig, take se pro svj nov podnik William rozhodl pout sv inicily).

Prvnm skvlm inovativnm produktem tto ry byl pedl basovho bubnu Twin Spring Speed King. Verze tohoto pedlu, kter se objevila v padestch letech, je v podstat stejn pedl Speed King, kter se vyrb i dnes - pinejmenm z mechanickho hlediska, kdy jsou tlan pruiny uloeny ve sloupcch pedlu, stejn jako kulikov loiska, ve kterch se ot vahadlov hdel, kter dr palici (beatter) - to spolu tvo design, kter je spn ji vce ne 60 let.

Ludwigv pedl pro basov buben, nkdy znm jako Squeak King - pskajc krl, lze slyet pskat v nkterch znmch nahrvkch, jako je napklad skladba kapely Led Zeppelin - Since I ́m Loving You. Nasate si sluchtka a pozorn poslouchejte, uslyte ho kolem 13-t sekundy a dle pak uslyte jeho skpn celou prvn st skladby... ZDE

Navzdory nkterm problmm se skpnm pedlu bubnov spolenost WFL pokraovala v innosti i bhem druh svtov vlky. Pracovalo se malou, ale stabiln rychlost. Kdy vlka skonila, William se vrtil k mylence vybudovat globln spolenost znovu.

V roce 1947 vytvoil Ludwig svj prvn povlen katalog, kter na oblce uvdl nejslavnjho bubenka na svt - Buddyho Riche.

Na potku 50. let CG Conn prola nkolika zmnami, vlastnila v tom ase i znaku Leedy a tak ji spojila do jedn Leedy & Ludwig a zanedlouho pot ukonila jej provoz a pln ukonila vrobu bic nstroj.

To otevelo Williamovi a jeho synovi Billovi Jr (s nm nyn pracoval) dvee ke koupi ochrann znmky Ludwig zpt od spolenosti Conn, co spolenosti umonilo znovu se vrtit k nzvu z jejich rodnho jmna.

Zrodil se Starr

Trval rst treb a reputace pokraovala Ludwigovi a do edestch let, ale nic je nemohlo pipravit na to, co pijde dl. V roce 1964 se v televizi u Eda Sullivana poprv objevila tehdy mlo znm britsk kapela s nzvem The Beatles, kter navdy zmnila populrn kulturu. Bubenk Ringo Starr se rozhodl hrt na bic soupravu Black Oyster Pearl od Ludwig a s logem znaky Ludwig viditeln nalepenm na 20 basovm bubnu. Pozdji Ringo tvrdil, e k tto volb dolo ist proto, e miloval povrchovku Black Oyester Pearl, ale vnuk Williama F. Ludwiga m jinou teorii, kter k, e Ringo dal nae logo na pedn stranu blny proto, e byl hrd na to, e hraje na bubny z Ameriky a zejmna na bubny Ludwig, kter u mly v Britnii zvuk a popularitu. A u je pravda kdekoli, jedna vc je jist - navdy to zmnilo spnost, ale i finann stabilitu Ludwigovy spolenosti.

Ringo Starr a Beatles tak oslovili publikum piblin 73 000 000 lid nyn spojovalo Ludwiga s nejslavnj kapelou, jakou kdy svt poznal a trby to okamit odrely. Trby Ludwiga se zdvojnsobily tm na 13 milion dolar tm pes noc a vroba jela na 3 smny.

Bhem tto doby prodvala Ludwigova bic spolenost nejoblbenj snare buben na svt Super Ludwig 400, kter si spolu s nkolika dalmi konstruknmi zmnami zmnil nzev na Ludwig Supra-Phonic 400.

V roce 1966 zskal Ludwig Musser Mallet Percussion a zaal prodvat svou znaku jako Total Percussion. Tento krok zahjil desetilet dominance na lukrativnm trhu perkusnch kol a po dalch dvacet let byl Ludwig jednm z pednch vrobc bicch v Severn Americe.

70. lta a Bonzo

Sedmdest lta byla pro bic spolenost, nyn znmou jako Ludwig Industries, neuviteln prosperujc. koln trh nadle explodoval a Ludwig byl v ele prodej tto oblasti. Po spchu Ringo Starra se soupravou Ludwig nsledovaly dal destky svtov proslulch umlc, kte hrli a propagovali tak znaku Ludwig. Snad nejpozoruhodnjm a nejznmjm z umlc propagujcch Ludwigovy bic byl John Bonham z Led Zeppelin. Jeho preference pro obrovsk bic (pouval basov buben 26x14") spolu s jeho neuviteln populrnm a inovativnm stylem hran pidali znace Ludwig neocenitelnou dvryhodnost.

Bonham propagoval rovn adu Vistalite vyrobenou z plexiskla, jej produkce zaala v roce 1972. Jeho jantarov zbarven verze je do dnench dn obrovskm symbolem pro bic soupravy, kdy spolen s inely Paiste (vetn symfonickho gongu) triufovaly na pdich, ale i v uznvanm filmu Led Zeppelin The Song Remains the Same.

John Bonham samozejm nebyl jedinm vlivnm bubenkem Ludwigovy doby. Ve skutenosti bubenci nap mnoha nry pomohli zviditelnit znaku Ludwig a zrove ukzali, co je s modern a inovativnm bic vbavou mon.

Dalm propagtorem velkch bubn, kter Ludwig produkoval, byl Mick Fleetwood z Fleetwood Mac. asopisu Express ekl o sv volb toto: "Moj dal sadou bubn byla vysnn souprava od Ludwiga." V t dob byl Ludwig jedinou spolenost, kter vyrbla vojensk, pochodov basov bubny, take mnoho londnskch bubenk tehdy konfigurovalo soupravy tak, aby zahrnovaly vt vojensk vybaven Ludwig, s pouitm nadrozmrnch tom tom a basovch bubn.

Samozejm, tehdej bubenit bohov mohli pedvst irokou klu vybaven, kter Ludwig vyrbl. Karira Neila Peart (Rush), Ginger Bakera (Cream), Alexa Van Halena (Van Halen) i Keitha Moon (The Who) zahrnovala zejmna velk soupravy Ludwig i se dvma kopky, mnoha tom tomy a floor tomy, kter ukzaly, jak je lze pout v progresivn a rockov muzice.

Ale byli tu tak minimalist, kte pro obraz Ludwiga udlali stejn. V potcch The Rolling Stones hrl Charlie Watts na soupravu Ludwig, kter obsahovala pouze TT 12 x 8 ″ a floor tom 16 x 16″, kopk 22 x 14″ a snare 14 x 5". Toto minimln nastaven od t doby mnohokrt replikovali hri jako Mitch Mitchell (The Jimi Hendrix Experience), Marky Ramone (The Ramones) a v posledn dob Meg White (The White Stripes) a Fab Moretti (The Strokes).

A Move Away from Home

V roce 1981 odeel William F.Ludwig II do dchodu a jmno Ludwig bylo znovu prodno - tentokrt spolenosti The Selmer Company. Tento proces vyvrcholil v obrovsk operaci v roce 1984, kdy se firma pesthovala ze svho domova v Chicagu do Monroe v Severn Karoln. Toto lze povaovat za prvn krok k modernmu Ludwigu, kter dnes znme, protoe jeho clem bylo a je uspokojit bubenky vech vkovch skupin a schopnost z celho svta.

Historie trv u pes 100 let

S ohledem na skromn zatky v prvnch letech 20-tho stolet, kdy firmu zaloili dva nmet psthovalci, proel Ludwig mnoha technickmi i obchodnmi zmnami. Zatmco vlastnictv spolenosti se v prbhu desetilet zmnilo mnohokrt, zstala definovna kvalita, rozsah a inovace vrobk, stejn tak zstala skupina velkch bubenk 20-tho stolet, kter jej chvlila a podporovala. A akoliv se
prmyslov vroba bubn stala konkurenceschopnjm ne kdykoliv pedtm, zd se, e Ludwigova prestin historie a spolehlivost ho budou i nadle udrovat na pednch pozicch. Poskldal Ivo Honajzer