| Mna K / EUR | Kok 0

Historick rivalita Ludwiga a Slingerlanda

Historick rivalita Ludwiga a Slingerlanda

 

W.F. Ludwig                          Bud Slingerland

Vce ne polovinu 20. stolet byli Ludwig a Slingerland dva z nejvznamnjch vrobc bubn na svt. Ob spolenosti sdlily v Chicagu, ale jejich vztahy nebyly nikdy idylick a to i pesto, e historie obou spolenost je nesmazateln propojena.

Nco starho za nco novho.

William F. Ludwig Sr. byl bubenk, kter zahjil svou profesionln kariru v roce 1894 bubnovnm v Electric Parku v Chicagu. Vydlval slun penze cca 12$ za tden (co je asi 300$ na dnen dobu), co byl docela slun pjem pro patnctiletho imigranta prvn generaci. William Ludwig pokraoval ve sv profesionln bubenick karie v rznch odlinch hudebnch nrech, od minstrel show pes Wood Brothers Circus a po filharmonick orchestr v Chicagu. Vystupoval dokonce s Chicago Grand Opera Company. Jako profesionln bubenk reflektoval i na vybaven, kter bylo v t dob k dispozici, nelbily se mu tehdej pedly k velkmu bubnu a naopak velice se mu lbil ocelov bubnek, kter byl pvodem z Evropy, na kter hrt Tom Mills v kapele Johna Phillipa Sousy. Na tyto reln zkuenosti reagoval zpsobem, kter zmnil historii bicch nstroj a navc vrazn ovlivnil i prbh modern hudby. Nejdve si vyrobil nov pedl, kter byl na tu dobu zcela pevratn, zvsti o jeho pedlu se rychle ily a tak pibvaly dosti od koleg, kte touili mt jeho nov pedl. Poptvka tak vedla pmo ke vzniku firmy Ludwig & Ludwig. William F. Ludwig star a jeho bratr Theobald (tak profesionln bubenk) si oteveli mal obchod s bicmi, kde zaali ve svm volnm ase vyrbt pedly. Obchod vzkvtal a brzy se pustili do svho prvnho celokovovho bubnu, ten byl v podstat velmi inspirovn bubnkem Toma Millse, ml rozmr 14x6,5". Mimo pedl a bubnek zaali vyrbt praktick, pedlem ladn tympny (do t doby pochzely vechny pedly ladn tympny z Evropy). Vroba se rozjela na pln pecky a v roce 1911 u bylo jasn, e to bude jejich ivotn cesta.

Chyba jmnem Banjo.

Sotva se firma na trhu zabydlela, hned pily problmy, nhl smrt bratra Thea v roce 1918, nsledovala prvn svtov vlka, nstup tanench kapel a konec nmch film, co byla kulturn stlice, kter poskytovala prci mnoha perkusistm, kte tvoili zvukov doprovod film, vytveli zvukov efekty a vylepovali celkov dojem promtanho nmho filmu. Trby spolenosti Ludwig & Ludwig v roce 1926 pekonaly sedmimstn slo a tovrna zamstnvala pes 300 pracovnk. Jene v roce 1925 udlali Ludwigov zvan chybn rozhodnut, kter v dsledku znamenalo, e pili o svou firmu. A jak u to v ivot bv, prv tato situace vylepila pozici na trhu jejich hlavnmu konkurentovi - firm Slingerland.

1925-1933 Ludwig Bellevue Banjo

Ve 20-tch letech 20.stolet tanen kapely hojn vyuvaly banjo, proto Ludwig & Ludwig okolo roku 1926 investoval podstatnou st svho kapitlu do vroby nstroj pro vrobu banja. Banjo vak v t dob u pomalu vytlaovala kytara, kter zala dominovat a ve vtin tanench orchestr brzy banjo nahradila.

V roce 1929 se pod thou hromadcch se pot William F. Ludwig Sr. obrtil na spolenost Conn Company, aby zjistil, zda by nemli zjem o koupi firmy Ludwig & Ludwig. I kdy Conn nedvno koupil spolenost Leedy Drum Manufacturing Company, ml o firmu zjem a taky ji v roce 1929 pevzal. W.F. Ludwigowi nabdli msto editele v jeho bval tovrn.

George Way

Jene dochzelo k tenicm, protoe editelem provozu Leedyho byl nyn bval obchodn editel Leedy George Way.(ano ten znm George Way ze story Camco) a v rmci konkurennho boje mezi znakami Leedy a Ludwig se bojovalo o to, kdo zsk nejlep propagan akce a tm i vt technickou pozornost. W.F.Ludwig star to zabalil, odeel od Conna a v roce 1936 se vrtil do Chicaga, aby zaal znovu a od pky.

Slingerland od Ludwiga

H.H.Slingerland, f spolenosti Slingerland Drum Company vyrbl ukelele, k nim pidal linku na banjo, co vystilo v potebu zaloit koelunu na vrobu bubnovch blan. To bylo hodn dlouho pedtm, ne byly k dispozici pro banja i bubny blny ze syntetickch hmot.

1939 Slingerland Broadcaster Snare

Ukelele i banjo se stvaly mn populrn a Slingerland hledal dal cesty expanze. Jejich prvn bubny vznikly u v roce 1928, ale byly to nstroje neladiteln a v t dob u prakticky zastaral. Kdy Ludwig prodal firmu Connovi, Slingerland se dozvdl, e velk st vybaven od Ludwig & Ludwig nebude odvezena do zvodu Conn v Elkhartu v Indian, protoe u mli veker vybaven z nkupu firmy Leedy. V kanceli Ludwiga v Chicagu pracoval jist Fred Larson a ten bydlel na zpadn stran Chicaga stejn jako H.H.Slingerland, take Slingerland vozil Freda kad den do prce i z prce, tak se v pirozenm prbhu konverzace dozvdl, e velk st stroj Ludwiga zejmna dleit nstroje, jako jsou matrice, upnac ppravky, ohbac stroje a dal budou vydraeny pmo v zvod Ludwigu. Poslal tedy na aukci svho agenta a koupil, ve, co se koupit dalo a nakoupen vybaven pesunul ze zvodu Ludwig & Ludwig do zvodu Slingerland na Belden Avenue.

Pokud bychom se mohli pesunout do tictch let minulho stolet vidli bychom, e vtina bubenk mla do t doby soupravy, kter obsahovaly pomrn irokou klu bicch nstroj, fotografie z tch dob ukazuj tympny, zvonkohry, xylofony, marimby, gongy, nsk tomy, inely a dal.

Jene v t dob v kapele Bennyho Goodmana uinkoval bubenk Gene Krupa, kter se zabhlm schmatm vzpral a razil si svou cestu. Williama F. Ludwig na to vzpomnal tmito slovy: Kapela Bennyho Goodmana mla hrt v hotelu Congress v Chicagu. Columbia Records poslala pozvnky i do naeho obchodu, pozvali tedy mho otce i m. Byli jsme ohromeni, kdy jsme vidli, e bubenk hraje zcela sm bubnov slo na prvnm 16-ti palcovm tomu, kter si nechal dle vlastnho nvrhu vyrobit u firmy Slingerland. Tom ml ob strany laditeln a byl postaven na stojanu, zvuk byl velk, duniv a pes noc se tak zmnila pedstava o modern bic souprav. Trendem se stala efektivnj sada ty bubn, inel a kravskho zvonu." S podporou Gennyho Krupy a prodejem spolenosti Ludwig & Ludwig spolenosti Conn se stal Slingerland dominantnm vrobcem bubn v Chicagu.

Historicky star firma Ludwig byla v t dob v podstat u ledu a musela zat znovu a od nuly. S pomoci svho syna W.F.Ludwig Juniora, kter se k obnoven firm pipojil v roce 1937 pojmenovali novou spolenost W.F.L., protoe znaku Ludwig vlastnil Conn. Ubhlo destet let prce bez vtho pesahu a kdy se v roce 1947 se na oblce katalogu WFL Drum Company objevil Buddy Rich, zaala se firma konen posouvat vped. I tak to nebylo snadn obdob, kdy " Ludwig Junior" vyrazil na cesty prodvat nov bubny, obchodnci mu kali, e se jim bubny lb, ale e kad chce bubny Gene Krupa. Aby dokzali eliminovat vliv podpory Geneho Krupy u Slingerlandu, zaali organizovat kliniky, co jim pomohlo proniknout na koln trh a to se ukzalo jako dobr cesta, kter brzy pinesla sv ovoce.

W. F. Ludwig Jr. 

Kdy vak Amerika vstoupila do druh svtov vlky, pouvn kritickch materil - hlinku, mosazi, oceli atd. - bylo oste omezeno a vechny bubenick spolenosti byly nuceny vystait si s "povolenmi" materily, co bylo pedevm devo a mnoh firmy tyto restrikce nepeily.

Po konci druh svtov vlky sel W.F. Ludwigovi Jr. znovu podailo zajistit Buddyho Riche jako firemnho hre a postavit ho proti Gene Krupovi, reprezentatnu Slingerlandu. Buddy se objevil na oblce katalogu WFL Drum Co. v roce 1947 a WFL mu dodvali ti sady ron a prominentn reklamu. Prodeje rostly a firma vzkvtala, jene W.F.Ludwig Jr. se netajil tm, e by radji spolupracoval s Gene Krupou, kter byl kolegialnj a temperamentnj, ne mrn komplikovan Buddy Rich.

Ve stejnm asovm obdob se Conn rozhodl spojit sv dv znaky do jedin a spojil Ludwig & Ludwig a Leedy, do jedin znaky Leedy & Ludwig. Tato znaka fungovala od konce 40-tch let a do poloviny let 50-tch, kdy Conn pestal mt zjem o vrobu bubn, dvodem byl fakt, e Conn bhem vlky vyrbl elektronick zazen pro vldu a zdlo se mu rozumj vnovat se tomuto byznysu.

W.F.Ludwig Jr. se o tchto aktivitch dozvdl a nabdl Budu Slingerlandovi", kter byl v t dob v ele spolenosti Slingerland drum Co. aby udlali Connovi spolenou nabdku na odkup bubnov divize s tm, e pokud ji koup, rozdl si ji na polovinu. Ve se odehrlo, jak si naplnovali a v roce 1955 dolo ke spolen koupi.

Jene Ludwigovi a Slingerlandovi trvalo tyi msce spolen prce, ne se pohdali a rozdlili si matrice a dal vybaven a li od sebe.

Stle oblbenj Ringo.

V podstat stejnm zpsobem,jakm Gene Krupa proslavil Slingerland ve tictch letech minulho stolet proslavil Ringo Starr znaku Ludwig na potku let edestch. Pot, co se Beatles v noru 1964 objevili na vstav Eda Sullivana a Ringv basov buben byl opaten logem Ludwig na rezonann bln se prodeje bubn Ludwig rozjely nevdanm zpsobem a doslova explodovaly a definitvn tak mrn odsunuly znaku Slingerland z pozice ldra na bubnovm trhu.

Obrovsk kultura mnc se charakter popov a rockov hudby z poloviny 60. let exponenciln poslila prodeje hudebnch nstroj v mezinrodnm mtku. Prmysl to oznaoval jako The Beatle Boom a zisky byly obrovsk.

Ludwig si bhem tohoto obdob udrel svou vznanost, ale ani Slingerland se neztratil a ukrolil si slun podl z vbon popularity tohoto odvtv.

Kvalita Ludwigovch bubn v tomto obdob ve skutenosti poklesla, protoe vrobn kapacity byly vyuity na doraz a bylo tk udret krok. Blou barvou lakovan interiry Ludwigovch bubn, kter se objevovaly a do roku 1968, mly v podstat zakrvat men kvalitu zpracovn bubnovho korpusu a nkdy i ni kvalitu pouitho deva.

Vechno mus projt.

Obrovsk popularita tehdy nov a pevratnch hudebnch nstroj, kytar, zesilova, ale i bubn trvala vce ne cel desetilet a prodejn sla vznamn narstala, co bohuel upoutalo pozornost velkch korporac, kter skupovaly spolenosti vyrbjc hudebn nstroje, nicmn jakmile vytili popularitu zakoupen znaky, zmrn sniovaly kvalitu jejich vroby, aby zvily zisky pro investory. Pro ilustraci cituji Roye Burnse, bubenka hrajcho pro Rogers a spoluzakladatele firmy Aquarian, kter vzpomnal na ast na obchodn schzce, kde jeden z vedoucch pracovnk CBS ekl: Pokud si myslte, e jsme tady proto, abychom vyrbli bubny, mlte se. Jsme tu, abychom vydlvali penze."

Slingerland Studio King Kit

Bud Slingerland prodal svou spolenost v roce 1970, co definitivn ukonilo vztah rodiny Slingerland s vrobou bubn.Spolenost pokraovala ve vrob bubn vborn kvality jet po cel desetilet po prodeji, ale pot se vroba sniovala a se zcela zastavila. V devadestch letech, tedy v dob kdy byla znaka ve vlastnictv Gibson byla vyrobena srie Studio King, kter se nijak zvlt neujala a od t doby u dn dal Slingerlandy firma Gibson nevyrobila.

William F. Ludwig Jr. prodal firmu spolenosti Selmer v 1981 a sm v n zstal jako konzultant. Podal pednky a kliniky po celch USA, kde pednel o roli bicch nstroj a efekt v potcch nmch film.

Po prodeji v roce 1981 zavala znaka obdob nestejn kvality, ale s pchodem Jima Catalana, kter vedl Ludwiga dlouh roky v dob vlastniczv firmy W.F.Ludwigem jr. byla kvalita a muziklnost Ludwig Drums mimodn vysok.

A nakonec

Vztah mezi Ludwigem a Slingerlandem se dotk ady velmi lidskch oblast: zdrav konkurence, nepedvdatelnch hudebnch a ekonomickch trend, hodnoty a sly propojitelnosti hudby, kter lidi smyslupln rozvj do t mry, e se rozhodnou podit hudebn nstroj, nstroj jak pouvaj hri, kte pinej do jejich ivot autenticitu a kvalitu, tato nestlost je zuiv spolehliv."

Rzn lid si z rznch dvod vybraj rzn nstroje v rznch asech. Ludwig a Slingerland dokldaj, e je zde prostor pro oboj, protoe skvl bubenci ve vech sfrch hudby si vybrali a stle se rozhoduj vyjdit se pomoc nstroj obou spolenost.

Zvrem se nedaj vynechat slova W. F. Ludwiga Jr. : .... blny, ladn a styl hre souvis s vsledkem mnohem vce, ne jakou znaku pouvaj ... nemyslm si, e je doke rozeznat. " To byl jeho nzor na to, e je to vce o osob a hudb ne o bubnu. Je to upmn a pesn, to byla soust jeho osobnosti, kter nm stle chyb.

Hraj dl. Svt potebuje vce hudby.


ned mi to abych nepipoml, e mm s obma proslulmi znakami mnoh zkuenosti, mnoho starch souprav prolo dkladnou, precizn a poctivou opravou v na dln. Kdy jsem hledal v historii, nael jsem aktualitu, kterou jsem nazval Ludwig vs Slingerland, je z nora roku 2019 myslm, e stoj za pipomenut. Ludwig vs Slingeland